Září 2012

Chromý konečník

28. září 2012 v 20:48 | Edwardův brácha |  Ze života Edwardova bráchy
Tak panstvo, Edwardův brácha se znovu vytasil s novým článkem.

Není to pro mne snadné, avšak já, starý filuta, co má pod čepicí, musím konstatovat, že kašílek a rýmička mohou býti smrtelné. Proto dbejte na správnou prevenci, děti, a užívejte denně vývaru z babího ucha!

Toliko k poučování.

Nyní přistupme k druhému bodu programu:
Ginny, jak jsme se dočetli již ZDE, zmizela za záhadných okolností. Jako na potvoru, zrovínka ve chvíli, když jsem se rozhodl, že se vezmeme! Poté, co jsem skončil v boji s ohavnými tvory jsem se vydal prohledat celý svět. Dokonce jsem se zašel podívat i do Pelhřimova! Místní děti mi avšak řekly, že v Pelhřimově žijí jen - děti z Pelhřimova. Po Ginevře ani stopy.

Má poslední naděje tedy vyšla na prázdno. Důkladně jsem si promnul spánky a rozhodl jsem se, že se usadím a zkusím zapomenout.
Nynčko se mi to daří! Jako správný šohaj chodím rybařit a dokonce jsem byl na místní tancovačce :---)

I když jsem dostal od všech děvčat košem (asi kvůli mé třetí bradavce), nic nezastavilo mé potěšení z tance a tak jsem juchal v kole docela sám.

Judlajdá!
E.B.

Prapodivnýpodivpodpadumivný sen (Najdete skryté slovo?)

26. září 2012 v 19:57 | Edwardův brácha |  Ze života Edwardova bráchy
Jsem já to ale trumbera! Docela jsem Vám zapomněl minule vypovědět, jak je to s Ginny!

Ihned se do toho pustím. Ovšem nejdřív Vám řeknu, co se mi právě (Pozn. č. 2) zdálo za podivný sen. A že to byl šohajský sen!

Inu, vykračoval jsem si tak po Allagäesii, když v tu ránu jsem uviděl Martu. Víte vůbec ještě, kdo je Marta? Není to "Metropolitan Atlanta Rapid Transit Authority" (Pozn. č. 1), ani Marta Sparta.
Je to Marta, má dávná láska, která se ovšem stala obětí útoku armády neživých, přímo v hostinci U Tří košťat.
(Pozn. č. 3)

Ale zpátky ke snu:
Marta stála přímo přede mnou a v levé druce držela jakousi hnědou krysu, které říkala Edo. Jako nadporučík Běloruské armády musím uznat, že Eda měl rozkošňoučce hebký kožíšek, na který byl náležitě pyšný. Toť vše k levé ruce.
V pravé ruce držela Marta starožitnou lucernu.
Poté se Marta s hlasitým prásknutím přemístila.

Co si o tom myslíte? Snažila se mi Marta poslat nějaký vzkaz ze záhrobí? Mám si zbalit saky paky a odjet do Allagäesie? Nebo se skrýt v březovém houští...?


(Pozn. č. 1: Před nedávnem jsem se naučil jazyku anglikánskému)
(Pozn. č. 2: Již dlouhou dobu ve dne spím a přes noc bdím. Nic mne totiž nezastaví v hraní hry Scrabble)
(Pozn. č. 3: Občas jí říkávám Martice Palice, ale to jen v případech, že je neposlušná. Od útoku neživých tomu tak již nebývá.)

Bezová hůlka, chudoby půlka

25. září 2012 v 16:36 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha

"Tak se mi zdá, že svět je stejně jen jedna velká ptačí lázeň..."

- blesklo mi hlavou, když jsem přiložil poslední mušli na zeď. Předemnou stál můj nový domov - Mušlová vila, kterou jsem sám postavil. A že mi to dalo zabrat, nasbírat tisíce a tisíce mušlí a nalepit je lepidlem na stěnu vily.
Pobrukuje si písničku o jakési smradlavé kočce jsem dokončil své bidlo, ze kterého mne jen tak nějaký Edward nedostane.
Ale dost už k Mušlové vile.

Možná jste si všimli, že můj blog je od února jako po mrtvici.
A jestli jste si toho nevšimli, tak Vám teď říkám, že jsem místo psaní blogu bojoval s ohavnými tvory, tudíž jistě pochopíte, že jsem byl vskutku zaneprázdněn. A NEJEN TO mne odvedlo od svěřování svých niterních tajemství této webové stránce.

Následně jsem přemýšlel o své životní dráze a přitom jsem hrál The Sims. Jaképak bylo mé překvapení, když mi jednou pozdě v noci celá rodina uhořela...! Nedalo se tomu zabránit. Avšak naštěstí jedno z mých malých robátek požár přežilo. (Bylo značně ochrnuté a neschopné pohybu, ale já jsem je nezavrhl a pečlivě jsem se mu věnoval.)

Po této nepříjemné záležitosti jsem se chtěl stát rybářem a už už jsem natahoval vlasec, pak jsem si ale vzpomněl.
Mí maličcí si přeci beze mne vůbec neví rady! Co si počnou bez mých otazníčků, receptů a rad, v neposlední řadě také bez mého napětím protkaného životního příběhu a dobrodružství mé věčné existence?

Zhola nic.