Únor 2012

Team Edward ?! :--(

17. února 2012 v 18:54 | Edwardův brácha |  Ze života Edwardova bráchy
Dobrý večír, přeji!

Rád bych Vás opět potěšil krátkým článečkem, ovšem jen v případě, že nebudete mít nic proti.
Již dlouho se pokouším chovat jako pravý gentleman, oblékat se podle poslední módy a hlavně nosit u sebe vždy kápézetku.

Poslední dobou se ale čím dál častěji setkávám s tím, že se ke mně lidé v okolí stromového domu, kde právě bydlím, chovají velmi neomaleně.

Včera, když jsem šel koupit fazolové lusky, na mne jeden mladík plivl žvýkačku. Inu, nepohrdnul jsem jeho darem a ochutnal jsem ji. Žvýkačka byla ale tak nesmírně tvrdá, že se vůbec nedala žvýkat, a tak jsem se jí vzápětí zbavil.

Před nedávnem mi stařenka odnaproti přinesla koláč, ve kterém byl zapečený jed na krysy.
A aby toho nebylo málo, jedno malé děvčátko, které se zdá být dobře vychované, na stromový dům nasprejovalo nápis "Team Edward".

Co se to se se to se co to se co to se děje?
Žeby lidem již došlo, že jsem způsobil smrt mého nestoudného bratra, Edwarda Cullena?
Kdoví. Doufám ale, že Vy, mí milí přátelé, stojíte při mně a můj čin neodsuzujete.
Jsem Vám za to vděčný.
Váš - zcela oddaný - Edwardův brácha.

Napínavá a strhující povídka

1. února 2012 v 18:37 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha
Povím Vám pohádku o zeleném kuřátku.

Byla jednou jedna slepička jménem Kokrhelka a ta zobala nejraději podzimní listí. Zbytek roku se postila, jelikož veliký, krásný kohout Florián, který bydlel na vedlejším dvorku, se jí moc líbil a ona před ním chtěla vždy vypadat štíhle a mladě.
Kohout Florián si jí ale vůbec nevšímal, jelikož to nebyl kohout, ale krůta domácí. Inu, Kokrhelka měla v očích zelený zákal a tak jí nikdo nemůže vytýkat, že se neustále natřásala a nakrucovala, jen aby se krůtě zalíbila.
Naše pohádka se ale kvočny Kokrhelky vůbec netýká a proto Vám nyní povím o holčičce Matyldě, která bydlela v nedalekém domku. Matylda nosila červené gatě a často jídávala k snídani vajíčka.
Tu jednou si Matylda rozklepla vajíčko, aby si z něj udělala volské oko. K Matyldině údivu vejce velmi zapáchalo a místo žloutku se na pánvičku rozlila zelená, mazlavá hmota.

EPILOG

"Aha! Škoda že jsem vajíčko nenechala vysedět, to by se z něj vylíhlo zelené kuřátko!" zahulákala Matylda a začala se ďábelsky chechtat.


Tak to bychom měli. Nyní Vám hodlám složit omluvu za mou dlouhodobou absenci, které jsem se opět dopustil. Mám k tomu ale pádné důvody. Jelikož bydlím ve stromovém domě a jelikož je v tomto období ve Sweet Lake City podzim, jistě víte, v čem je problém.
Když na našem domku opadá listí, je to jako kdybyste u domku zbořili všechny stěny.
Zkrátka a dobře - z mého romantického obydlí se stala hromada větví bez jediného lístečku (a tím pádem i soukromí). A proto trávím již měsíc veškerý čas tím, že opadané listí sbírám a přilepuji je zpátky na větve.

Proto mne omluvte, že zde, na blogu, netrávím mnoho času. Inu, listí je listí. Děkuji za pochopení.