Leden 2012

Nepřátelé dědice

2. ledna 2012 v 20:51 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha

Nepřátelé dědice, mějte se na pozoru!

Ano, i takto by se dalo začít. Já se ale zachovám zdvořileji a pozdravím Vás zcela jinak:

Dobrý večer!

Tak to bychom měli, nyní Vám dám několik užitečných rad do života.
  • Rada první - Když jsou zticha, prozkoumej, co dělají.
  • Rada druhá - Guláš zahušťuj rýží.
  • Rada třetí - Jestliže na něco čekáš, nakonec se toho dočkáš.
Dnes ráno, cestou do kuchyně s brokolicí a špenátem v ruce, jsem se praštil do čela. Najednou mi totiž došlo, že jsem Vám sem již dlouho nenapsal žádnou pohádku, ba ani žádný z mých proslulých Otazníčků (viz rubrika Mé otazníčky). Vím, že je to hrozné, že Vás neustále otravuji realitou a mým skutečným životem.

A z toho vyplývá můj dotaz - chtěli byste, abych Vám sem napsal zase nějakou malou pohádečku?
Nebo byste dali přednost raději nějakému receptu?


Vše záleží na Vás. Poslední dobou jsem drobátko nerozhodný.
Zvláště, co odešla Ginny. Je to velmi těžké, když Vás náhle
opustí Vaše milovaná přítelkyně. Že by ji popudily mé
limetkově zelené rukavičky, které jsem si ušil?
Inu, je to záhada, kterou nevyluštím.
Leda, že by mi byl nápomocen
pan Sherlock Holmes?

Viyisviěitlieiniíi + Hadrbolec

1. ledna 2012 v 21:46 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha
Zdravím všechny pozemšťany, taktéž i obyvatele nebes i veškerých vodstev této tajuplné planety.

Jistě ode mne nyní očekáváte že se vytasím s novoročním projevem, který by byl hoden Edwardova bráchy.

Není tomu tak!

Všiml jsem si, že postupem času se můj životní příběh čím dál více zašmodrchává. Chápu, že je těžké udržet přehled, jak se věci mají. Také s tím mám problém. A tak bych Vám všem nyní rád osvětlil, jak je to v nynější době s důležitými osobami, se kterými jsem se v životě setkal.

- Edward Cullen, můj pokrevní bratr, je mrtvý. Nechal se sám zavraždit Volturiovými, díky lsti, kterou jsem naň upředl.
- Bella Cullenovic, nyní vdova, je proměněná v opeřence a je zamčená v kleci (nepovím kde).
- Ginny Weasleyová (kterou miluji a málem jsme se vzali), před nedávnem uprchla neznámo kam.
- Marta (má dávná láska), je pohřbena v troskách hostince U Tří košťat, má za sebou krvavý útok neživých (Bellina práce).
- A já? Nyní žiji ve stromovém domě v městečku Sweet Lake City. Je tu moc hezky a svítí sluníčko.

Je tu ještě jeden detail, který Vás mohl zmást. V minulém článku volá madam Rosmerta "Bello! Bello, pojď sem přeci!"
Nevolá ale Bellu C., nýbrž Bellatrix Lestrangeovou. Omlouvám se, že jsem situaci vylíčil nevhodně.

Chcete-li se dozvědět více o mém životě od dětství až po současnost, navštivte, smím- li prosit, TUTO destinaci.
Nyní bych Vás rád obšťastnil novoroční básní. Je určena všem, nejen Trefíkům (viz Trefíci).

Plovala pramice po potoce,
až najela do dřevěného kotce.
Spal v něm zrovna Baryk, pes,
který naň štěk: "Co jedeš do mýho kotce když máš parkovat v přístavu?"

A abych nezapomněl na předsevzetí - naučit se louskat oříšky. Pak bych už od života víc nechtěl.

A teď už hurá do Hajan!