Nedokončený polibek

24. srpna 2010 v 18:14 | Edwardův brácha |  Ze života Edwardova bráchy
Mí nejmilejší přátelé, jakožto i všichni návštěvníci mého blogu, který si tak pečlivě píši již déle než rok,
sic jsem velice zmaten posledními událostmi, které mne nesmírně tíží, všem Vám tedy vypovím, jak jsem slíbil. Vrátíme se nyní tedy o pár dní zpět, konkrétně tři dny před datum mé svatby.

Navštívila mne má stará známá - kejklířka, která tak šikovně zaklela profesorku McGonagallovou, aby nemohla vyzradit můj poměr s Ginny Harrymu Potterovi, jenž byl stále na Rejkjavíku. Nabídla mi mou pomoc - ví o mých strastech s bratrem Edwardem Cullenem, a tak vymyslela plán, jak mne ho zbavit.

Nevěděl jsem, jak její nová kletba bude účinkovat, ale její tajuplný pohled a poťouchlý úsměv mne nenechal na pochybách, že mne Edwarda opravdu zbaví, navždy. Samozřejmě nikomu nepřeji nic zlého, naopak! Ale vzpomeňte si na mé dětství plné úkladů a trápení, na řadu let, kdy mne pronásledoval se svou rodinou. Se svou rodinou! Kletba platí na celou rodinu Cullenových. Kejklířka pravila, že to tak bude nejjistější. A tak začal tajemný obřad. Nebudu Vám tu vyprávět, jak to probíhalo, je to příliš drastické a společensky nepřípustné. Kejklířka byla se svým dílem spokojena, a já jsem se z jejího zaříkávání pomalu vzpamatoval. Svatba mohla začít.

Rozhodli jsme se s Ginny zařídit obřad nedaleko kravína - byla tam ubytována má cestovní kráva jménem Masařka, která nás měla odvézt ihned po obřadu na svatební cestu.

Jistě víte, jak taková svatba vypadá. Jakýsi pán ve předu podivně řkouc jakýsi text, kterému jsem nerozuměl, Ginny měla na sobě astronautský skafandr, jak jsme se domluvili, a já usilovně přemýšlel: Ginny již manžela má. Harry Potter je ovšem na Rejkjavíku a o svatbě nemá ani ponětí. Samozřejmě, tomu pánovi, co nás oddá jsme pro jistotu dobře zaplatili, aby nedělal žádné potíže. Ani hosté neměli námitek. Nu což. Rychle se vezmeme a odjedeme velmi daleko. Přichystáme nějakou výmluvu na Harryho Pottera, který stejnak jistě nemiluje Ginny tolik co já...

Již jsem se tím nezabýval - přišel čas závěrečného polibku. Ginny sklopila hledí svého skafandru a nedočkavě se na mne usmála. Naše rty se přibližovaly. Ale vtom...

"NE!"
výkřik se rozlehl po kostele. Dveře byly otevřené dokořán a k nám chvátala nejasná postava.

Byla to Marta.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Já | Web | 24. srpna 2010 v 18:58 | Reagovat

:-O
Marťa(n)? Opravdu? :-D

2 Vendy Vendy | Web | 24. srpna 2010 v 19:12 | Reagovat

Překvapivý závěr! Má to pokračování?

3 Labanda © Labanda © | Web | 24. srpna 2010 v 22:29 | Reagovat

moc pěkný a zajímaví ;-) :-)

4 Optimista Sarkastická Optimista Sarkastická | Web | 24. srpna 2010 v 22:39 | Reagovat

Ne! Ona? Očekávala bych Harryho, ale jí?! Povídejte dál!

5 Karkulka Karkulka | Web | 25. srpna 2010 v 10:07 | Reagovat

Oh ! Rychle pokračujte, je to až moc napínavé...Marta ?!

6 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 26. srpna 2010 v 15:12 | Reagovat

Marta... ach ! Ta taky všechno pokazí !

7 Kája Kája | Web | 30. srpna 2010 v 18:48 | Reagovat

Marta! Zase ta prokletá Marta!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama