Červen 2010

Hodně písmenek s mezírkama a některý tučně

28. června 2010 v 14:31 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha
Zdravím vše živé, i neživé.

Vaše dotazy mne plně zaměstnávají, ani si nestíhám zapisovat do svého deníčku. To ale vůbec nevadí! Totiž - poslední dobou trávím čas v kůlně, místo plné tmy a samoty. Přesto jsem si tam našel několik přátel - hrábě, motyku (Zdravím Motyčku, hodně štěstí při útěku!), klacek a svlačec. Příliš toho nenamluví, ale mě to naprosto vyhovuje. Jsem totiž tak pln drásajícího smutku, že nedokáži normálně fungovat.

Jinak bych rád vzkázal dvou duším v jednom tělě - !!*monice*!! a odpůrci, aby si srovnal své názory v hlavě, jelikož psát jednou, že mě miluje a podruhé, jak mne nenávidí, je pozoruhodné. Vyberte si proto, milý vážený, jeden názor a ten propagujte pod jedním jménem. Děkuji.

Mé dobré přítelkyni Opti-Mystique bych proti bolestem v krku a kašli doporučil menší cvičení - budete potřebovat jen zvířecí kost (lhostejno jakého původu), měla by být asi půl metru dlouhá.

Cvik 1 - protáhněte si kost hrdlem asi do úrovně spodních okrajů žeber, cca 3x polkněte (kost držte v ústech rukou!) a vyjměte.

Cvik 2 - držte kost v natažené ruce před sebou (svisle) a snažte se ji uchopit ústy - ruku ale nepovolujte, držte ji nataženou. Uchopit kost v natažené ruce je nemožné, ale cvik blahodárně působí na Vaše dýchací cesty.

Cvik 3 - kost položte na zem a pomalu a zvolna se přes ni překoťte.

Cvik 1 a 2 opakujte 5x po 10, v čtvrthodinových rozestupech. Cvik 3 opakujte dle potřeby.

Ještě tu mám nějaké resty:
Má milá Vendy, lichotky přijímám vskutku rád. Nejen že nezatemní můj úsudek, naopak, jen jej rozjasní! Doufám, že Vy to máte také tak, jelikož Vám nyní chci velice polichotit!
Drahá Kájo, děkuji Vám za to, jak stojíte při mně. Velice si toho cením, má jemná přítelkyně.

Ctěná Lenny, rád bych projevil své díky nad Vaší úctou k mému blogu. Váží si toho, že má tolik lidí, kteří ho tak rádi navštěvují. Můj blog si Vás velice oblíbil.

A na závěr bych Vás rád upozornil na mou dobrou přítelkyni, Růži. Se svým blogem se teprve učí, ale musíme všichni uznat, že jí to jde znamenitě! Čest novopečené blogerce, Růži!

Rada proti závislosti

25. června 2010 v 15:24 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha radí!
Jsem vskutku nepostradatelný. I přes svůj nezměrný zármutek, s kterýmžto se nedokáži svěřit, odpovídám na Vaše dotazy, kteréžto můžete psát do komentářů (já je tam nacházím a pečlivě odpovídám).

ahoj. jmenuji se monika. ale můžeš mi říkat moni. nejbližší přátelé mi říkají niky. jestli se ti to líbí víc, můžeš mi tak klidně říkat. ale jesti se ti to jméno zdá divné, můžeš mi klidně říkat jakkoli jinak,nebude ´mi to vadit. protože si to ty. tak, mám problém. stala jsem se naprosto závislou na tvém blogu. bojím se o své zdraví, protože moje kamarádka, jmenuje se martina, byla závislá na cigaretách a následně i na alkoholu. teď je vážně nemocná. bojím se o sebe. co mám dělat? jsem zoufalá. prosím, poraď mi. nechci skončit jako ona. a bojím se s tím svěřit někomu z rodiny, protože by sem pro ně byla příliš velké zklamání. ach jo. každý den se modlím, aby to všechno dobře dopadlo. věřím, že si nebudeš říkat: co to je za divnou holku, to si dělá srandu, že jo?!-protože je to vážně. děkuju.mám tě ráda. jsi můj nejlepší přítel. podle spousty tvých rad jsem se sblížila se svým idolem. ještě se sice moc neznáme, ale už jsem mu asˇpoň poslala dopis. snad se z toho vyvine vážný vztah. pá! :**

Drahá Xinónie, Váš problém jistě není ojedinělý. Můj blog přitahuje stovky, tisíce lidí, tudíž je docela dobře možné, že na něm je velké množství těchto kusů závislých. Tento článek se tedy týká Vás všech.

Má milá přítelkyně Xinónie, doporučil bych můj Recept proti všem závislostem. Měl by Vám pomoci i v tomto případě. Vezměte si tedy do ruky:
· 30 dkg hladké mouky
· ½ kg malin, jemně naškrobených
· pár kopytních pouzder
· 45 ml slin (je lhostejno jakého původu)
· třpyt z upíra
· kapku z kaluže
· kůže ze zmije útočné
· kartičku pojišťovny
· vlažná voda (dle potřeby)
· (popř. psí obojek)

Pokrájejte najemno třpyt z upíra a smočte ho ve vlažné vodě. Tuto suspenzi zamíchejte do mouky a dejte do díže. Posypte malinami a zadělejte. Zbytek si na pánvi (malý plamen) lehce osmažte, oroste kapkou z kaluže a dejte do lednice na cca 45 minut. Směs s malinami uválejte na knedlík, totéž udělejte se zbytkem. Oba vály svažte pevně psím obojkem, aby dobře držely. Svázaný pokrm je třeba upéci, proto zavolejte na dědečka. Má velké kladivo a dá do toho čtyři rány. Už je to hotovo. Upečte a jezte za tepla, v intervalech vzdálených od sebe 4, 47, 2 a 36 minut. Požívejte, dokud závislost nepřejte, popř. vyvrhněte a snězte znovu.

Garantuji 87% účinnost, a to do pěti dní. Závislost by měla přestat. Léčivo je univerzální.

Exkluzívní rozhovor s Martou

22. června 2010 v 20:21 | Edwardův brácha |  Moje sláva
Dobrý večer! Mám pro vás exkluzivní rozhovor s Martou. (Již docela starý, ale pěkný! Dlouhou dobu jsem Martu neviděl, jen se mi o ní zdál sen. Tento rozhovor pochází z doby, když jsem byl ještě jejím milým. Rozhovor probíhal službou Skype.) Tak začínáme.
Diskriminují Vás v práci? Svěřte se nám!
[19:39:04] Marta: ¨Ne nijak zvlášť občas mě ale pokouše bobr.

Panenka Bratz: Čeká ji triumfální návrat?
[19:40:16] Marta: ano ano již brzy ale nevím zda to bude stále panenka.Slyšela jsem že se z ním má stát monstum.
No tohle! No je to možný todlectóóó?
[19:41:51] Marta: ano ale myslím siže to není zrovna ten nejlepší nápad.

Rada pro zamilované

21. června 2010 v 18:06 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha radí!
Dobré odpoledne přeji,
přišla mi zde jedna otázka :
Znám jednoho kluka, který je jako ty. mluví jako ty, je krásný jako ty- a má hoklu.jako ty. přemýšlela jsem, jestli jí nemám nějak ublížit,třeba jí nalít kyselinu do obličeje, aby pak vypadala jako jeden člověk, kterého znám (měl by si ho vidět.lol )a zamiloval by se do mě. protože...nechci se chlubit, ale jsem docela krásná. takže, co mi radíš?
a mimochodem: nebuď smutný a frustrovaný. já tě totiž mega lovískuju a kdybych tě znala, na holku mýho idola bych se vykašlala a poleptala kyselinou ginny.mtmr :*******

Samozřejmě všichni uznáte, že jde o akutní a neodložitelný případ. Jistě si říkáte - tedy sic je ten tajemný a fešný Edwardův brácha velice inteligentní, ale s tímhle si nebude vědět rady, to ne. Ale bude!

Milá Best a cool fanynko č.1, nejsem si zcela jist, zda-li kyselina je ten správný způsob. Nikdy jsi neslyšela o nástřelných larvách antialergeního potkana? Jde o to, že z min. vzdálenosti 15 m zamíříš speciálně zvětšenou injekční stříkačkou, kterou po správném zacílení zmáčkneš - a sprška červů přistane na pokožce Tvé oběti (promiňte že Vám tykám, ale to víte, když radím bezmocným, přejdu do důvěrnějšího způsobu mluvy). Larvy se okamžitě zaryjou Tvé oběti pod kůži, že si toho ani nevšimne. Do 48 hodin se začnou ukazovat účinky. Milá Tvého se začne kroutit, natahovat a rozkládat, až se z ní samotné stane obrovitý červ, naplněný červími vajíčky a larvami.

Ten jistě Tvého idola nebude lákat toliko, co nyní. Zvláště poté, co nastartuje druhá proměna - trasformace v antialerfeního potkana. A to je Tvá příležitost. Musíš použít veškeré balící prostředky, svůj šarm a ženskost, abys ho získala. Osobně doporučuji chodit okolo něj v rytířské zbroji - tím ho minimálně zaujmeš.

Co se týče Tvé lásky ke mně, jsem tomu velmi rád, že se Ti líbím. Ovšem jsem vděčný zato, že se neznáme - chuděra Ginny by byla Tvou nepřítelkyní, tudíž bys pocítila mou nelibost. Buďme rádi, že se neznáme...!

Zprávička nakonec:
Lidičkové drazí, nejsem smuten z toho, že bych byl utlačován mým bratrem Edwardem. S tím jsem se již (strastiplně) vyrovnal. Je tu však věc, co mne tak tíží, že by mi srdce puklo, bylo-li by lidské. Svůj smutek a rozhořčení nedokáži v těchto řádcích popsat. Nejde ale o nic, co byste mohli chápat - vždyť Vy ani nevíte...!

Ve skutečnosti je mi opravdu smutno

16. června 2010 v 19:29 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha
Milí zlatí, Edwardovečkův brášíček by Vám rád poradil. Třebas jak jsem poznal Vaší matku, nebo... jak se staví sen... Jen se ptejte! Já jsem velice dobrý rádce. Ovšem nechci se vychloubat, to bych nerad dělal, velmi nerad.

Třeba jako ten zlosyn, můj bratr Edward. On si prostě příjde, je nadurděný, že je druhorozený syn naší matky. Chce dědictví. A tak přemluví mou matku, aby mne poslala do speciálního ústavu pro postižené.

Nebo - jen co ho třeba jenom napadne, že by náhodou Bella mohla mít třeba rýmu, žene se honem okamžitě k Volturiovým na smrt. Já to tedy nechápu.

Má krutá matka mne nechala naložit do obrovské sklenice s podivným roztokem, ve kterém byli brouci. Zavře mne tam na řadu dní, já nemůžu dýchat. Po čase se mi začne svlékat kůže. Doprostřed mého trpění příjde miláček mé krutomatky, Edward. A začne se mi pošklebovat. Jistě, jemu se to líbí, vždyť na mne žárlí. To on by měl dle zvyklostí žít ve vyhnanství, jelikož je druhorozený.

Edward soptil vzteky, když se dozvěděl, že jsem také upír - ale to nestačí - že jsem zmutovaný upír. Zmutovaní upíři se můžou těšit řadě výhod. Nemusíme pít krev, můžeme spát i jíst kdy se nám zachce, netřpytíme se, ale jsme velice krásní, rychlí a silní.

Ještě k tomu všemu jsem již téměř tak slavný, jako Edward, čehož on se vždy bál. Daří se mi jak na mém blogu - díky Vám - ale i jako celebritě. Od odvysílání mé básně s kapříky se těším veliké popularitě.

Tak jsme si pěkně popovídali. Doufám, že se příště dostanu k vyprávění mého života s Ginny, proměněnou McGonagallovou, Harrym Potterem na soutěži kraslic.

Ale je tu jedna neblahá věc. Jsem nekonečně smutný a frustrovaný. Myslím, že již dlouho žít nevydržím, jestliže není lék na zabijácký smutek a osamění. Sbohem.

Recept proti bolestem sleziny po požití nežádoucího přípravku jemně ředěného

11. června 2010 v 22:03 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha radí!
Edwardův brácha přichází a s ním i nová rubrika! Ano, nelžu Vám. Opravdu tomu tak je.

Často vídám, že si řada lidí (i nelidí) neví s něčím rady. Od toho jsem tu nyní já. Můžete se mne zeptat na cokoliv, odpovím. A kdyby bylo o problémy nouze, budu Vám sem psát své rady předběžně.

Má to výhodu - až si nebudete vědět rady, nebude nutné, abyste se mne ptali, odpověď si zde jednoduše najdete. Tak, začínáme. Můj osvědčený "Recept proti bolestem sleziny po požití nežádoucího přípravku jemně ředěného". Měl jsem s ním úspěch např. v Kalifornii, kde se tyto problímy vyskytují velice často. Ale k receptu na lék.

2x zoubek Pazoubek
špetka konvalinkové dřeně
350 ml tekutých pavučin
chlup psa Baskerivillského (počet dle potřeby)
čajové bahýnko zbylé po uvaření čaje.
1 mol H1N1
1,75 l fazolové marmelády ředěné vodou v poměru 1:4
4x živé mládě kosatky

Pazoubky jemně nakrouhat, přidat k fazolové marmeládě. Poté přidat konvalinkovou dřeň, nasekanou najemno. Zbytek smíchat a jemně posmažit na malém ohni. Mezitím namixovat kosatky a postupně přisypávat do hrnce se zbytkem. Vylejte vodu, přeceďte a dejte na pekáč. Pečte v předehřáté troubě na 1240,15 °C (nutné!), po půl hodině dílo namažte marmeládou s dření. Podávejte chlazené, nejlépe se snítkou bažantky.

Bolesti sleziny po požití nežádoucího přípravku jemně ředěného přestanou do čtyřiadvaceti hodin. Mezi vedlejší účinky patří vyzvracení celého léku, ten poté znovu požijte. Popřípadě opakujte.

Nejsi nejsi

10. června 2010 v 18:32 | Edwardův brácha |  Ze života Edwardova bráchy
Jistě by Vás zajímalo, drahé přítelkyně, drazí přátelé, jak pokračovalo mé dostaveníčko v Tajemné komnatě, jenž skončilo velice neblaze. Vy víte jaký jsem - veselá kopa - a tak Vám vše pěkně popíšu, tady vtípek, támhle žertík. Však mě znáte.
Hlubal jsem společně s Ginny, jak zabránit skandálu - Ginny Weasleyová a Edwardův brácha - ten Edwardův brácha! Jistě, mé popularitě by to neuškodilo, ale co můj vztah s Ginny, co Harry?
Navrhl jsem, že si zahrajeme domino, přitom nás jistě něco napadne. A opravdu. Zrovna když jsem dával k sobě žabičku a žabáčka (domino bylo obrázkové), vnukl mi nápad.
Pozveme kejklířku, ta jí zakleje! Měl jsem jednu velmi dobře známou kejklířku, která svým duchovním zrakem vidí věci, které nemohou být klasickým fyzickým zrakem viděny. Zároveň rozumí tajemným čárům, což se nám právě teď skvěle hodí.
Zavolal jsem ji tedy, objevila se okamžitě. Cítím, že má pro mne slabost - jiného by nechala čekat řadu dní, ovšem... Znáte mě a mé osobní kouzlo. Kejklířka byla v Prasinkách tedy cobydup a já jí sdělil, jaké služby od ní potřebuji.
"Zbavte nás té ohavné šeredy", pravil jsem, "a bohatě se Vám odplatím."
"Ráda bych, kdybyste se mi odplatil jinak, než finančně, drahý příteli. Přála bych si -"
"- cukrovinky, já vím. Vždyť mne o ně žádáte pokaždé... Ale já je mám už přichystané, Cukrovinky s příchutí cukrátek, je to tak správně?"
"Ach ano, máte mne prohlédnutou. Zkusím tedy, co se dá dělat."
Sami vidíte, že domluva s ní není těžká. Vše proběhlo jako na drátku. Šli jsme s kejklířkou okamžitě do kabinetu paní profesorky McGonagallové a zaťukali. Dveře se samy otevřely, McGonagallka seděla u svého stolu a skláněla se nad dopisem. Okamžitě jsem pochopil, oč jde - psala Harrymu, jak slíbila. Mrkl jsem na kejklířku a ta začala své rejdy.

"Nejsi, nejsi, jak jsi se dělala,
nejsi, nejsi, jak se děláš;
falešné srdce máš, nic si mne nevšímáš,
kyž se jednou sama poznáš!"

Když skončila, McGonagallová se úplně proměnila. Vlasy jí zbělely, kůže nad očima jí převisla přes oči. Ztloustla a zbrunátněla v obličeji.
"Jsi neuvěržitelně rychlý a... silný, tvoje kůže je buedá a ledovje stud... ená, toje oči mě... ní bau-u a něchdy mluvízž jako... jakobys byl zjinýho času. Nikdnic nejíchš aniepiješ, ne... chodíš na sluntz."
Vyžblebtala těchto pár vět kodrcavě. Ale... Proč nám to řiká?! Taková pitomost...! Drcl jsem do ní ať se vzpamatuje - ale ona jen vykdákala:
"A takch se lev zmiloval djehňáta..."
"No a co já s tim? Co to plácáš?!" zařval jsem na ní a starostlivě ji pozoroval. Do hovoru se zapojila kejklířka.
"Víte, příteli, zaklela jsem ji. Nedá se to již zrušit. Do konce svého života nás bude provázet citáty ze Stmívání. Alespoň se Harry nic nedozví, že?"
Uvažoval jsem o tom a uznal jsem, že to bude asi nejlepší řešení.

Bulva a poklopec

1. června 2010 v 15:45 | Edwardův brácha |  Ze života Edwardova bráchy
Srdečně Vás zdravím, pokrevné sestry, pokrevní bratři. Jistě Vás velice zajímá, jak dopadla Akce "Tajemná komnata". Inu, povím Vám, jak jsme začali, jak jsme pokračovali a jak jsme vyvrcholili.

Seděl jsem v tureckém sedu naproti ležící Ginny. Měla na sobě jen tílko. Byla zima, a tak jsme zapálili baziliščí kůži, aby se komnata vytopila. Kůže dobře hořela, tudíž bylo v komnatě brzy velice horko. Po čele mi již stékaly krůpěje potu, a tak jsem si sundal svou vestičku, jíž jsem měl na sobě.

"Jsem teď tak šťastná. Fakt jsem se bála, že já tebe miluju a ty mě ne!", pronesla Ginny.
"Miluji Vás více než sebe, má drahá..."

V tu ránu mne švihlo ramínko od Ginnyiny podprsenky do oční bulvy. Nechtěl jsem vypadat jako bábovka (mimochodem, zrovínka včera večír jsem upekl výtečnou bábovku s jahodovým krémem, posypanou nasekanými kousky kyselé okurky. Ale zpátky k tématu), a tak jsem statečně zadržel své zajíknutí.

"Radši mi to sundej, abychom nedošli k nějaký další nehodě, miláčku...", pravila Ginny a já jsem jí obratně sundal spodničku. Narovnal jsem jí tílko a pokračoval jsem v hovoru, ale -
Ginnyina jemná ruka mi vklouzla pod kalhoty.

"Až po svatbě, má milá, až po svatbě." řekl jsem potichu. Ginny se na mne zklamaně usmála.
V tu chvíli se rozrazily dveře komnaty. Stála v nich paní profesorka McGonagallová a zírala na nás, na Ginnyinu ruku a na mne.

"OKAMŽITĚ posílám sovu vašemu manželovi, paní Potterová!" Ginny naň vyděšeně zírala. 

"TY KRYSO!"

   - zařval jsem z plných plic.

Paní profesorka McGonagallová začala bulet. Ginny se začala hihňat. Dala si ruku před pusu a začala se kroutit ze strany na stranu. Červenala se, a chichotala se čím dál víc.

"Tak já tedy opravdu nevím." pronesl jsem a důstojně jsem odkráčel z Tajemné komnaty.