Moucha

8. března 2010 v 18:28 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha
Život je jako ptačí lázeň. Je z betonu, plný vody, a ptáčci se v něm rádi koupou.

Rád bych se Vám svěřil s pár aktualitkami.
Je to pořád stejné, psát na blog, útěk před bráchou, najíst, útěk před Edwardem, psát na blog, jít na WC, rychle schovat před bráchou... Inu, mám to velice těžké. Na cestě mne začla k tomu všemu zdržovat otravná moucha.

Abych to osvětlil. Byl jsem se právě narychlo nakoupit pár krabic krupicové kaše (zbožňuji ji), šel jsem k pokladně a začal vytahovat svoji pěněženku ze svého vaku. Rozbalil jsem karimatku a spacák, otevřel ho a zahloubal se rukou do jeho hlubin. Vytáhl jsem plátěný pytel převázaný gumičkou na vlasy. Sáhl jsem dovnitř a vytáhl peníze na zaplacení.

"To máte zdarma, mladý pane."
Strašně jsem se polekal a trhl sebou - co to vykládá? - pomyslel jsem si a opovrživě se podíval na drzou prodavačku.
"Máte to zadarmo! Ovšem když mne pozvete na drink." rádoby svůdně se usmála.
To určitě. U pultíku se krčila malá holka s nějakýma drátama na hlavě - aspoň podle toho, jak vypadaly její vlasy. Pokusil jsem se o zdvořilý tón.
"Děkuji, zaplatím." Ona ale ne! Stáhla si tričko ještě níž a vstala.
"Stejně už končím. Pojď se mnou!" začala mne tahat za obočí a jelikož to dost bolelo, šel jsem za ní až do blízkého baru.

Musel jsem s ní přetrpět dvě minuty, když mne přemlouvala a na kolenou prosila, ať jí koupím Coca-Colu. Haha - tý tak něco koupím. Odešel jsem znechuceně ale ona za mnou. Zastavila mne a začala mi vyznávat lásku. Přes změť "odtržených duší, celistvých srdcí spojených poutem, neskonalými city, láskou na první pohled, muck, dosavadní osamělost a motýlků v břiše" jsem nepostřehl smysl její přednášky. Trpěl jsem další čtyři minuty, než to vychrlila.

Od té doby se ode mne na krok nehne. Na svoji obhajobu - od výše uvedeného dialogu jsem s ní nepromluvil ani slovo. Ona si ovšem mé mlčení jaksi neuvědomuje a bombarduje mne dalšími monology o jejích citech. Citovat raději nebudu - je to nechutné. Upřímně, tak zvrhlé stvoření jsem od posledního setkání s mým bráchou Edwardem neviděl.

Prosím - pomozte mi. Jak se zbavit otravné ctitelky, která mi PRÁVĚ TEĎ POPRSKALA TRIČKO, PROTOŽE MI PŘEDVÁDĚLA, JAK UMÍ LÍBAT! AACHHGRROUCH!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | Web | 8. března 2010 v 19:21 | Reagovat

Eh to heslo je hezký, ale trochu dvojsmysl...
Pane, jste chudák, opravdu Vás velmi lituji, a můžu Vám puze poradit jak bych to vnímala já...
Možná bych použila tu praktiku s tím psem jako u Lenny na blogu co? Ale to je možná až příliš kruté, nejdřív zkuste jemné ale jasné odmítnutí...
A když to nezabere tak jste asi velice krásný a ona se Vás nechce vzdát...
Toť moje rada snad Vám k nečemu bude...

2 Kája Kája | Web | 8. března 2010 v 19:36 | Reagovat

Dobře, odteď budu Vaše hesla chápat pouze jako jednosmyslné věty.

Ucho je divné, ale věřím, u volejbalu je možné poranit si snad vše...

3 Lenny Lenny | Web | 8. března 2010 v 19:44 | Reagovat

Kdy se to stalo, tak to vážně netuším..

Jinak asi budu muset souhlasit s Kájou, nejspíš jste krásný, když se Vás ta slečna tak drží. Jak se jí zbavit? Tak to nevím..

Jinak jsem si Vás přidala na Facebooku do přátel, snad to nevadí..

4 princess button princess button | Web | 9. března 2010 v 8:54 | Reagovat

Ach...Chudáku! :-) Nebojte ono jí to snad nějak přejde. Jinak Knoflíková princezna Vás zve na své nové stránky! :) P.S. Vínová Rozinka se rozhodla, že odcestuje...

5 Knoflík Knoflík | Web | 9. března 2010 v 12:41 | Reagovat

Mám pro Vás návrh jak byste se mohl stát ještě slavnějším!! :-) Přihlaště se do autorského klubu, pokud tedy splňujete lhůtu ří měsíců a je tento blog jen vaše výroba určitě vás vezmou. (http://klub.blog.cz/)

6 Terka Terka | Web | 11. dubna 2011 v 19:24 | Reagovat

Tu ctitelku pošli za Edwardem, určitě se k sobě budou perfektně hodit. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama