Svěřím se Vám...

6. října 2009 v 18:34 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha
[09:53]
Je to hrozné! Jsem naprosto rozhořčen! Abych to upřesnil, dnes ráno jsem při každodenní prohlídce mého apartmánu zjistil, že mi uplaval můj kajak. Lépe řečeno, mi ho někdo ukradl... Nevím, kdo k tomu mohl mít jaký důvod, jen vím, že jak víte i vy, k Martě cestuji po řece. Jak jste mi radili, chtěl jsem jí jít právě dnes oznámit, jak to s tím mužem, kterého miluje doopravdy je, totiž že je to ona víla s modrými zuby. Ale ne, já prostě nemůžu! NO PROTOŽE NEMÁM SVŮJ KAJAK!

[11:31]
Nevím, jak situaci vyřešit, takže zachávám svou existenci osudu. Jsem sic upír, ovšem zmutovaný, jak se můžete dočíst ZDE. Mé upírství má tudíž jedinou vadu - zkrátka neumím plavat.

[16:08]
Mám čerstvé zprávy. Ležel jsem na zemi a bloumal jsem nad svým kajakem, který jsem si vyřezal z lipového dřeva už jako malý chlapec, tu najednou mi přistála koule na břiše. Tedy - byla to papírová koule a když jsem jí velmi pečlivě rozložil, zjistil jsem že je to dopis.
Přiskáču sem okolo čtvrt na pět.
Kdo to může být...?

[16:15]
"Čauky!", prohodila ta žena s modrými zuby - pracovní název je Haruki Murakami, abych to nemusel vypisovat.
"Přišla jsem za tebou, protože vím, jak moc jsi sám..."
"Nikdo to nemůže vědět! Jsem zoufalý.", vybafl jsem na ní a odvrátil se.
"Copak se ti přihodilo? Udělala jsem něco špatně?", vyhrkla a ať jsem se tomu bránil sebevíc, vypadala rozkošně.
"Můj kajak je pryč..."
"Nevadí! Nelam si s tím hlavu. Moje mladší sestra Lama umí vyřezávat nádherné kánoe, to bys koukal! S těmi by se jezdilo jedna radost!", broukla směrem ke mně.
"Potřebuji ho teď hned."
"Pročpak?", náhle se zatvářila smutně, až srdce usedalo.
"Musím navštívit Martu a povědět jí, jak to ve skutečnosti je s tebou! Že jsi žena a ona myslíš že jsi muž!
"Tak to nech béjt, vyřídíš to zítra, ano? Chtěla bych tě mít dnes odpoledne jen sama pro sebe, víš...Ale jestli miluješ , nebudu ti bránit!", rozplakala se mi na rameni.

Ach, co mám dělat? Je tak rozkošná, tak krásná a sladká! Mám snad podvést svou Martu s Haruki Murakami?
Tu se ve mně ozval červík žárlivosti. Marta mě přece také klíďo píďo podvedla! Nebudu přeci zůstávat s , když je tak bezcitná!
"Ale to jistě ne! Na Martě mi už více nezáleží. Zůstaň tu se mnou, prosím!", zběsile jsem vykřikl, protože byla na odchodu.
Pomalu se otočila, usmála se na mě a prostě řekla
"Moc tě miluju..."

Tu se ve mně rozlil příjemný pocit, jak už to tak bývá, když se člověk zamiluje.
A nyní dotaz pro Vás. Myslíte, že dělám dobře? Že je to tak lepší? Není to vůči Martě fuj? A kdo mi tak mohl ukrást kajak!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Motyčka Motyčka | 7. října 2009 v 15:47 | Reagovat

Dobré odpolédňo vam přeju.Múj tatýnek mně povjeril jednim ůkolem.mám vam vyřýďyt že je v pořadku.utýká pred strejdou a já lezim sama v noře kterou sem si vikopala sama.je blýzko ostrovu sumatka nebo tak nečo.kdiby ste mně chtely navstívyt tak budu motc rádábojímse mam velkí strach tatýneg ríkal ze še mám vas zeptat co mam ďělat ták se ptamá- ďekujo zaa pomoč) Moťicka.

2 Angel Angel | Web | 7. října 2009 v 16:43 | Reagovat

já mohu tak maximálně říct,jdi za svým srdcem....

3 A. E. Storm A. E. Storm | 11. října 2009 v 12:38 | Reagovat

... Nevím... Upřímně... Nevím... Já... Jsem jaksi tak na ty srdeční záležitosti levej... No... Jsem levák, takže... Spíš jsem na tyhle srdeční záležitosti pravej... Ale... Záleží na úhlu pohledu... Jestli je pravej, nebo levej...

4 Viki Viki | E-mail | Web | 25. října 2009 v 13:01 | Reagovat

Takže hotovo definitvně! :-) Mluvím o tom rozhovoru mám už pro Vás ořichystané otázky ;-)

Teď budu potřebovat abyste mi napsala buďto na aisko(473389206) nebo na mail(vikirozy@gmail.com) a já vám obratem pošlu otázky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama