Říjen 2009

Rozhovor s Edwardovým bráchou - upravená verze č. 2

29. října 2009 v 16:40 | Edwardův brácha |  Moje sláva
No jistě, je to tu. Muselo to přijít, dříve nebo později, a teď to přišlo. Specielní pozdrav pro angel, A. E. Storm, Viki, Trakaře i jeho dcerušku. Edwardův brácha.

Vím, že jste ve světě blogaření známý už docela dost ale přesto se ještě najde pár takových co o Vás nic neví…Mohl byste prosím proto se v krátkosti představit?
Jsem Edwardův brácha, to dává rozum. Musím Vás ale předem upozornit - nejsem ani tzv. Jasper, ani Emmett, jsem utajený, třetí bratr, kterého zloba matky a Edwarda opředla tajemstvím a uvrhla do temnoty. Mám několik koníčků, ale v nynější době se hlavně věnuji psaní svých spisů. Věnuji se malování kraslic a to především technice "Zdobení slámou". To je ovšem mé malé tajemství - můj zlý bratr Edward by se jistě pokusil mých schopností využít proti mně.

Proč jste si založil blog?
Jak už naznačuje můj citát - "Mým snem je stát se slavnějším, nežli je můj bratr, Edward Cullen..."Edwardův brácha, r. 2009 - chci se projevit, jelikož jsem si povšiml, že Edward Cullen se snaží zmocnit moci nad moderní společností. Jen málo lidí ovšem tuší, že se za jeho činy neskrývá nic než zlé úmysly a tento...řečeno s nadsázkou...pohledný muž má opravdu zlověstnou minulost. Více se dočtete v článku "Moje smutná minulost", kde veškerou zlobu mého bratra odhaluji. Na mém blogu se setkávám s lidmi, co mají opravdu velké srdce a mají pro mne pochopení.


Kolik vám je?
Není žádným tajemstvím, že jsem o nějaký ten rok starší než můj bratr Edward => narodil jsem se již dávno, již před rokem 1903. Byly to kruté časy.


Proč si říkáte Edwardův brácha a ne svým pravým jménem?

Svěřím se Vám...

6. října 2009 v 18:34 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha
[09:53]
Je to hrozné! Jsem naprosto rozhořčen! Abych to upřesnil, dnes ráno jsem při každodenní prohlídce mého apartmánu zjistil, že mi uplaval můj kajak. Lépe řečeno, mi ho někdo ukradl... Nevím, kdo k tomu mohl mít jaký důvod, jen vím, že jak víte i vy, k Martě cestuji po řece. Jak jste mi radili, chtěl jsem jí jít právě dnes oznámit, jak to s tím mužem, kterého miluje doopravdy je, totiž že je to ona víla s modrými zuby. Ale ne, já prostě nemůžu! NO PROTOŽE NEMÁM SVŮJ KAJAK!

[11:31]
Nevím, jak situaci vyřešit, takže zachávám svou existenci osudu. Jsem sic upír, ovšem zmutovaný, jak se můžete dočíst ZDE. Mé upírství má tudíž jedinou vadu - zkrátka neumím plavat.

[16:08]
Mám čerstvé zprávy. Ležel jsem na zemi a bloumal jsem nad svým kajakem, který jsem si vyřezal z lipového dřeva už jako malý chlapec, tu najednou mi přistála koule na břiše. Tedy - byla to papírová koule a když jsem jí velmi pečlivě rozložil, zjistil jsem že je to dopis.
Přiskáču sem okolo čtvrt na pět.
Kdo to může být...?

[16:15]
"Čauky!", prohodila ta žena s modrými zuby - pracovní název je Haruki Murakami, abych to nemusel vypisovat.
"Přišla jsem za tebou, protože vím, jak moc jsi sám..."
"Nikdo to nemůže vědět! Jsem zoufalý.", vybafl jsem na ní a odvrátil se.
"Copak se ti přihodilo? Udělala jsem něco špatně?", vyhrkla a ať jsem se tomu bránil sebevíc, vypadala rozkošně.
"Můj kajak je pryč..."
"Nevadí! Nelam si s tím hlavu. Moje mladší sestra Lama umí vyřezávat nádherné kánoe, to bys koukal! S těmi by se jezdilo jedna radost!", broukla směrem ke mně.
"Potřebuji ho teď hned."
"Pročpak?", náhle se zatvářila smutně, až srdce usedalo.
"Musím navštívit Martu a povědět jí, jak to ve skutečnosti je s tebou! Že jsi žena a ona myslíš že jsi muž!
"Tak to nech béjt, vyřídíš to zítra, ano? Chtěla bych tě mít dnes odpoledne jen sama pro sebe, víš...Ale jestli miluješ , nebudu ti bránit!", rozplakala se mi na rameni.

Ach, co mám dělat? Je tak rozkošná, tak krásná a sladká! Mám snad podvést svou Martu s Haruki Murakami?
Tu se ve mně ozval červík žárlivosti. Marta mě přece také klíďo píďo podvedla! Nebudu přeci zůstávat s , když je tak bezcitná!
"Ale to jistě ne! Na Martě mi už více nezáleží. Zůstaň tu se mnou, prosím!", zběsile jsem vykřikl, protože byla na odchodu.
Pomalu se otočila, usmála se na mě a prostě řekla
"Moc tě miluju..."

Tu se ve mně rozlil příjemný pocit, jak už to tak bývá, když se člověk zamiluje.
A nyní dotaz pro Vás. Myslíte, že dělám dobře? Že je to tak lepší? Není to vůči Martě fuj? A kdo mi tak mohl ukrást kajak!