Červenec 2009

Můj drobný otazníček.

23. července 2009 v 22:15 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha
Gůtntág.
Bádal jsem nad tím, o čem bude můj další článek do mého blogu a dostal jsem se k tomu výsledku, že, tedy, že, já vyprávím vám o mne, nu a tu mi napadlo, že bych se vás na něco také moc a moc rád zeptal.
Mohu se vás na něco zeptat?


Doufám, že vás nerozruší délka mého článku.
Ale kolem desáté hodiny večerní se mi už hůře dýchá, to víte.

Edwardovo bráchy vyprávění

23. července 2009 v 22:02 | Edwardův brácha |  Edwardův brácha
Dobrý
den.
Chytají
se
mne
deprese
a
myslím
to
vážně.
Marta
o
mne
očividně
nestojí.
Nashledanou.

Deníček 0.2

21. července 2009 v 18:52 | Edwardův brácha |  Deníček Edwardova bráchy
čahoj, poprvé od mojí dovolené v pralese v Malaisii, která byla opravdu nudná, jsem tu, abych zapsal kousek z mého SOUKROMÍ.

Byl jsem v pralese, když se ozval můj mobil s anténkou. Kňá Kňá Kňá. Vybil se mi. Zastrčil jsem anténku a zklamaně jsem ho strčil do mého chlebníku. Už už jsem doufal, že je to má drahá, má Marta. Viděli jsme se jednou (číst můžete v prvním díle mého Deníku), bylo to moc pěkné. Od té doby jsem se mé Martě neozval, protože se stydím. Ale jakmile jsem si znovu vzpomněl, nastartoval jsem svůj dranďák, jel zpátky a smykem jsem zastavil před Vilou Vilekulou. Vytáhl jsem svůj tajný dáreček pro krasavici Martu, pro který jsem se zastavil v Tulipánu v Havlíčkově Brodě (jakási dědinka na okraji ČR) a uvolnil jsem se. Zaklepal jsem, a...

...otevřel mi nějaký chlapec. Hned na mě vyrazil s bandurskou: Táák có, dete si udělat béézva mejdlóó? Vypotácel se z Vily a odběhl směrem k řece. V tu ránu vyšla okouzlující víla s křidélky.

BYLA TO MARTA.

No dobře tak křidélka neměla, ale byla docela hezká. Hm. Pozdravil jsem jí a vytáhl jsem balíček. Byl velmi tajemný, ale já se nebál. Tak jsem to podal Martě. Vzala ho, roztrhla dychtivě papírky a začala si s nimi pohrávat. Zpívala si, jak si je znovu a znova rozhazovala nad hlavou a vypadala, že jí to činí náramné potěšení. Ta píseň neměla souvislý text. "trinki tranki bunky laňky lála krála vlála šála, elcemelce felce leze hezce, fíví píří jiří křejčí šijčtí myščti" . Potom všechny papírky jeden po druhém snědla.

Snažil jsem popojít v programu a tak jsem začal "Tak, už by sis to mohla prohlídnout..." ona jen vyplivla jakýsi zmuchlanec a vybalila z toho slizu dvě náušnice. Byly z plíšku a byla na nich vyrytá marihuana ale byly hezký. Vykřikla. "No to snad ne..! No TFHUJ to je příšerný, to mám nosit v uších? Já?! NIKDY!" Nezmohl jsem se na slovo. Byly pěkné.



Tak jsem je sebral, a sklíčeně jsem se odplazil na kolenou, ke svojí chýši. Mám snad nějakou naději...?

Mám z Vás radost

19. července 2009 v 22:43 | Edwardův brácha |  Moje sláva
Vidím, vidím, že i v době mé dovolené se tu má drobná společnost pěkně rozrůstá. Za věrnost speciální odměnu získávají:
  • Viki
  • Jiruška!
  • angel
... a samozřejmě náš ohrožený a nad sklonkem uchránění své statečné dcerky ...
  • Trakař
Je dosti možné, že jste si nevšimli mého takzvaného komentáře a to, že se u nás objevil zločinec. Pozor, myslím, že je to jeden ze služebníků mého bratra! Buďte opatrní, není radno zahrávat si s temnými silami...

Já ovšem mohu poukázat na dobré, šťastné časy. Jelikož. Já se vracím )po mé dovolené( a to znamená, že všechny intriky tohoto špeha budu radikálně regulovat, aby nad námi nezískal svou moc.

Rukulíbám, váš, ale ovšem i Edwardův brácha.